Ženská krása je velice subjektivním měřítkem. Každý považuje za přitažlivé něco jiného, ideály se navíc mění v průběhu času. Faktem však zůstává, že jsou to právě dámy, na které byly v tomto ohledu vždycky kladeny daleko větší nároky než na jejich mužské protějšky. Proto dělaly a dodnes dělají všechno možné i nemožné, aby se jim zalíbily.

Líčení ve starověku

V současnosti mají ženy k dispozici ohromný arzenál možností, díky nimž se může v opravdovou krásku proměnit prakticky každá. Ne vždy tomu tak ovšem bylo, dámy v dřívějších dobách si musely vystačit mnohdy skutečně s málem. Nenechaly se tím však odradit, líčily se ovšem už ve starověkém Egyptě. Make-up tehdy tvořil běžnou součást každodenního života, dokonce odrážel postavení ve společnosti. Proto ho používali i muži a děti. Líčidla si vyráběli z pomletých mandlí, olova či popela, na rty dávali červený jíl. Důraz kladli především na oči, k jejichž zvýraznění používali tlusté černé linky a metalické stíny. Nepodceňovali ani manikúru a dbali rovněž o své vlasy.

Od středověku po baroko

Ve středověku líčení trošku upadlo, považovalo se za nechutné a hříšné. Módní záležitostí se v Evropě stalo až v období renesance. Tehdy vládla jemnost a dokonale bělostná pleť. Hodně se dbalo na úpravu obočí, které bylo velmi úzké a vysoce klenuté. V období baroka hrály prim až přehnaně růžové tváře, které symbolizovaly stud a navíc zdůrazňovaly, že žena patří mezi aristokracii. Opálení naopak ukazovalo na chudý původ, snědou pokožkou se totiž „pyšnili“ lidé živící se manuální prací, vesničané a služky. Změnit tento pohled se povedlo až počátkem 20. století známé Coco Chanel.

Novodobý make-up

Počátky novodobého make-upu spadají do 20. let minulého století a jsou spjaté s počátky filmu. Ženy se totiž chtěly vyrovnat hrdinkám na stříbrném plátně. Z denního líčení se tak stala zábavná a masová záležitost, která už nepatřila jen pár vyvoleným. V padesátých letech si líčily hlavně rty, a to výraznými rudými rtěnkami, s šedesátými lety a příchodem Twiggy se do popředí dostávají velké výrazné oči s prodlouženými řasami. 80. léta pak byla hodně barevně divoká – letěly duhové, reflexní oční stíny, extravagantní tvářenky, fuchsiové rtěnky. Dnes dochází k návratu k přirozenosti, uplatňuje se tzv. nahý make-up, který se nese na vlně béžových a bronzových odstínů. Přesto všechno ale každá z nás může nosit to, co sama chce. Stačí, když se v tom budeme cítit dobře. Tak se nenechte ovlivňovat módním diktátem a zkuste být jen sama sebou!