Spodní prádlo si jako vše, co známe dnes, muselo projít svým vlastním vývojem. I když dnes je nakupování slušivého spodního prádla spojováno spíše se ženami, v minulosti se naopak dámám v tomto ohledu nevěnovalo příliš pozornosti. Většinu dochovaných zmínek o předcích našeho spodního prádla, máme zejména ze strany mužů. Jak dlouho si tedy ženy musely počkat, až se tato vymoženost vztahovala i na ně?

Prádlo napříč historií

Společnost na starodávném blízkém východě se nějakým spodním prádlem příliš nezaobírala. Nejstarší civilizace nosili převážně tuniky (jak muži, tak ženy), pod kterými měli spodní oděv, který sloužil jako náhražka za spodní prádlo. Chránil před chladem večer a přes den eliminoval tekoucí pot. Změna nastala až s nástupem kalhot na módní scénu. Spolu s nimi totiž také vzniklo první prádlo, které se vzdáleně podobalo pánským trenýrkám. Tyto trenýrky byly většinou pouze látka omotaná mezi nohama a připnutá k opasku u kalhot. Jak ale víme, ženy kalhoty nesměly nosit, a tak s největší pravděpodobností nenosily ani tyto spodky.

Pánské spodní prádlo až do začátku moderní doby prošlo několika změnami, které přímo souvisely s nastolováním módních trendů, avšak ženy si nejspíše stále musely vystačit pouze se spodní košilí.

Ženy dostávají prostor

Změna pro dámy nastala až kolem 16. století, kdy se na trhu objevila novinka – korzet. Ženy si pomocí nich mohly zdůraznit a vylepšit postavu, také sloužily jako drobná opora pro poprsí. Později, když se začaly nosit nabírané sukně a vyšňořené krinolíny, začala být ženám pod sukní zima. Tehdy vznikly primitivní spodničky, které měly ženy ochránit před nebezpečným chladem a nastydnutím, a ty sloužily až do 19. století. Tehdy se zrodil nový střih dámského spodního prádla – kalhotky víceméně tak, jak už je známe dnes. Lišily se pouze délkou a jednoduchým zpracováním. Později, ve 20. století se ženy dočkaly i vynálezu podprsenky, který jim v mnoha ohledech usnadnil život.